Tak a je to tu. Den roku, devadesát minut sezony. V neděli o nějakých půl třetí odpoledne vypukne zápas nabitý historickými momenty, stejně jako zápas plný očekávání. United budou chtít případnou výhrou potvrdit počátek finální cesty za obhajobou prvenství, ti z Liverpoolu by si zas v případě štěstiny v podobě zisku tří bodů rádi uhájili náskok na čtvrtém fleku a třeba i o něco oživili nesmyslné řeči o ještě nejen teoretické možnosti zamíchání se do boje o letošní titul.
Co se týče formy, setkávají se dva momentálně nejlepší celky v lize. Manchester United má po porážce v městském derby na kontě čtyři vítězství v řadě, jeho nedělní soupeř v posledních šesti utkáních vyhrál pětkrát. Takže nejen odvěká rivalita a s tím související bojovnost a nasazení aktérů na hřišti dává tušit, že se bude na co dívat.
Ano, dívat se na co bude, ovšem na straně United zřejmě bez klíčového obránce Ria Ferdinanda. Právě on měl být tou jistotou, že gólová mašina Fernanda Torrese dostane tentokráte stopku. Takhle se o stav věcí bude starat stoperská dvojice Brown – Vidic – pokud úkol „odstavit“ Španěla zvládnou, není se čeho bát.
(Tak update: Rio by snad nakonec ready měl být. Jestli by tomu tak bylo, tahle zpráva by jistě dodala dávku důlevy, přeci jen, on na „ně“ umí.)
Přesto by to měla být defenziva LFC, která bude muset vyhlásit pohotovost. Proti Liverpoolu (stejně jako například proti Chelsea) se ještě netrefil Cristiano Ronaldo, což je statistika, která by vzhledem na jeho aktuální výkony měla/mohla padnout. Je na to ideální čas – ukázat, že i tyto zápasy dokáže rozhodovat.
Podobně jako Wayne Rooney, ten už „jim“ sice góla dal (Dudek a celá The Kop ještě určitě vzpomínají), ale střelecky se mu v poslední době nedaří. Nezbývá než doufat, že si své vybral právě pro tento zápas – Old Trafford by mu jistě bylo vděčno.
Mimo ty dva se o ofenzivu United bude starat hrdina z Anfieldu Carlos Tevez, nalevo se představí Nani nebo Ryan Giggs – Arbeloa si může vybrat. Ve středu zálohy si naopak může vybírat Sir Alex Ferguson, nastoupí zřejmě Michael Carrick, vedle něj Paul Scholes. Nabízí se i varianta s Owenem Hargreavesem, se kterým se však v případě nedoléčení Ria dá počítat i na pravý kraj obrany. A když bude nejhůř, na lavičce bude čekat Anderson, hráč, na kterého může být výchova mládeľe v Brazíli hodně hrdá.
Na straně Liverpoolu by to nakonec nemusel být Arbeloa, s kým by si během zápasu mohl cvičit další prokletý portugalský simulant Nani, nýbrž všemi oblíbený scouser Jamie Carragher. Je totiž možné, že Rafa Benitez, který nad United ještě netriumfoval, sáhne k obranné alternativě právě s Carragherem, Hyypiem, Škrtelem a Riisem. Před nimi by měli operovat Babel, Gerrard, Mascherano, Alonso a Torrese vpředu doplňovat Kuyt.
S LFC prohráli United naposledy před dvěma roky v FA Cupu na Anfieldu 1:0, na tohle klání se však neradostně vzpomíná spíše s ohledem na zranění Alana Smithe. To následující tři vzájemné duely už byly značně veselejší – Scholes, Ferdinand 2:0 ; O´Shea 1:0 ; Tevez 1:0, to jsou ty momenty, na které se vzpomíná v noci před spaním.
Snad se nějaký takový zrodí i po neděli.
United těší porážet Liverpool FC.
Nastoupí takto?
van der Sar (Kuszczak)
Brown – Ferdinand – Vidic – Evra
Ronaldo – Scholes – Carrick – Giggs
Tevez – Rooney
———————-
Torres
Babel – Gerrard – Kuyt
Alonso – Mascherano
Riise – Carragher – Hyypia – Arbeloa
Reina
Koho sledovat
Cristiano Ronaldo: Hraje ve více než výborné formě. Po slabším začátku se rozjel natolik, až si zcela podmanil Old Trafford. A může ještě více, stačí zaúřadovat v zápase ze sféry těch pro fans nejdůležitějších.
Fernando Torres: Po Ronaldovi nejlepší střelec Premier League. Góly mu padají ve velkém, jednoznačně největší možné nebezpečí ze strany Liverpoolu.
Z historie vzájemných zápasů
Celkově: Man United 57 vítězství; Liverpool 49; 43 remíz – pouze Premier League: Man United 17 vítězství; Liverpool 7; 7 remíz
Na „naší“ půdě: Man United 35 vítězství; Liverpool 14; 25 remíz – pouze Premier League: Man United 8 vítězství; Liverpool 3; 4 remízy
O dobrém a špatném
Aneb už malé děti v pravěku věděly, jak se stav věcí má. Věděly, že nikdy nemůže pocházet nic dobrého odtamtud, kde se na jednom místě sežere nejvíce hamburgerů. Věděly, že komerce vznikla v Manchesteru. Že jednou přijde doba, kdy budou moci říkat o tom „starém dědovi“ Fergusonovi, že už na to nemá, aby si vzápětí tuhle větu musely odložit na dalších deset let.
A doufaly, že na začátku jednoho tisíciletí přijde muž, který vše změní a nastolí RAFALUCI, která zase jednou dostane ten nejtradičnější klub na Ostrovech s nejlepšími fans před Ďábla. Rafa přišel, ale teď už všichni vědí, že on nikdy nic nezmění.
Ostatně, jak se má stav věcí tři a půl roku po jeho nástupu? V kádru originálního anglického mančaftu všehovšudy čtyři domácí hráči obklopení jižanskými přistěhovalci. Někteří z nich zůstali, jiní odešli, vzpomeňme na perspektivu jmen jako Josemi, Nunez, Gonzales, kteří se měli stát součástí nadějí, že po 1X letech to opět přijde.
Dnes se stává Benitez králem slova „if“, a my jen doufáme, že jeho křeslo na Anfieldu vydrží ještě pořádně dlouho, bo Rafa nás baví.